Velikonoční koledy
- Hody, hody doprovody,
- dejte vejce malovaný!
- Nedáte-li malovaný,
- dejte aspoň bílý,
- slepička Vám snese jiný,
- v komoře v koutku,
- na zeleném proutku.
Hody, hody doprovody, dejte vejce červený! Nedáte-li červený, dejte aspoň bílý, slepička Vám nanese jiný za kamny v koutku, na vrbovým proutku. Proutek vohnoutek, sedí na něm zlatej kohoutek. Proutek se ohýbá, kohoutek kokrhá: chyťte mi tu slepičku, koupíme za ni čepičku, tu čepičku pánu, on dá za ni krávu, tu krávu hraběnce, ona dá za ni na věnce. Paní jde z louky, nese misku mouky, bude jí maličko, jistě přidá vajíčko
Hody, hody doprovody, já jsem malý zajíček, utíkal jsem podle vody, nesl kopu vajíček. Potkala mě koroptvička, chtěla jedno červené, a já řekl ne, ne, ne. Tam na břehu za potokem, mám já strýčka králíčka, tomu nosím, každým rokem malovaná vajíčka.
Panimámo zlatičká, darujte nám vajíčka, nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička do horního rybníčka a z rybníčka do louže kdo jí odtud pomůže?
Koleda, koleda proutek z vrby, mlsný jazýček mě svrbí. Koleda, koleda holoubek dejte něco na zoubek
Slepička běhá po dvoře, Vajíčko se kutálí v komoře: Slepička kdák, vajíčko křáp!, Máte mi ho, panímámo, dát.
- Já jsem malý koledníček, tetičko!
- Přišel jsem si pro červený vajíčko.
- Vajíčko je červený a koláče bílý,
- jakpak je vám, panímámo, koledníček milý?
- Ben, ben, ben
- blechy ven
- a vajíčka do košíčka
- sem, sem, sem.
Vstávaj ráno Marijáno, hned dostaneš našlaháno, dávaj vajca, vyplácaj sa.
Vstávaj ráno, Marijáno, peč koláčky - zahýbáčky. Vzkázal Karel aj Karlička, abys dala tři vajíčka. Jedno bílé, dvě červené, to sú moje potěšené. Nedáš-li mi kopu vajec, vysadím ti muža na pec a pacholka do komína, bude černý jak tá sviňa!
Přišlo jaro, slunce svítí, v zahradách je plno kvítí. Co to ptáci štěbetají? Že mi tady rádi dají, malovaná vajíčka, co jim snesla slepička.
Pani kmotra, slyšte chásku, přicházíme na pomlázku, opentlené žilky máme, kdo nám nedá uhlídáme! Pani kmotra, nemeškejte barevná vajíčka dejte.
O srdce jediný, propuk se čas, dejte mi vajíčko, sic přijdu zas, červený nebo bílý.
Dynovačka se čepejří, ať mi má Andula nevěří, poženeme se do dveří, a ze dveří do kuchyně, a z kuchyně šup do síně: budeme se šlehat upřímně.
Dávaj vajec kázal kadlec, kázal kadlec i kadlička, abys dala dvě vajíčka, jedno bílý, dvě červený, šak slépka snese jiný, vajíčko se kotoulí, slepička se popelí, u pastýřů v koutu, na prašivým proutku. Prašivý se zlámal, zlatý se ukázal.
Proutek vohnoutek, sedí na něm zlatej kohoutek. Proutek se ohýbá, kohoutek kokrhá: chyťte mi tu slepičku, koupíme za ni čepičku, tu čepičku pánu, on dá za ni krávu, tu krávu hraběnce, ona dá za ni na věnce.
Upletl jsem pomlázku, je hezčí než z obrázku, všechny holky, které znám, navštívím a vymrskám, než mi dají vajíčko, vyplatím je maličko.
- Kropenatá slepička
- snesla bílá vajíčka,
- obarvím je, vymaluji,
- všechny chlapce podaruji,
- pentličky si nastříhám,
- na pomlázku jim je dám.
Malované vajíčko, to je moje srdéčko, dávám Ti ho z lásky, nevracaj ho zpátky.
Na petrovských lukách je pěkná růžička a pěkné vajíčko pro mého Jeníčka.
Komu já vajíčko daruju, toho já upřímně miluju, komu já vajíčko dám, toho já ráda mám.
Kdo ho zdobil? Ten má rád. Kdo ho dostal, ten je rád. Za vajíčko malované z velké lásky darované.